21. kapitola TP
Harry byl sražen k zemi silným kopem, který schytal do hrudi, kterou měl v tom momentu nechráněnou, neboť předtím vykrýval úder z boku a nestihl je pak dát tam, kde byly potřeba. Síla kopu mu vyrazila dech a stáhla hruď, která ho bolela. Několikrát tedy zalapal po dechu, než byl schopný se normálně nadechnout. Dlouho se na zemi ale nezdržel, protože protivník nečekal. Ten se snažil ze svého úspěchu dostat chlapce na lopatky, vytěžit vše co se dalo. Nechtěl prohrát, rozhodně nemohl, protože v případě, že by byl poražen tímto spratkem, byl by považován za slabocha a to on nechtěl. Na to měl svoji hrdost a těžce vybudovaný respekt, i on byl kdysi nováčkem. Proto se nemínil vrátit do té doby, kdy ho také utlačovali a nutili do soubojů. Ne, takto to nedopadne, nenechá se tím usmrkancem dostat.
Hned jak mohl Harry dýchat, se vyšvihl na nohy a postavil se do obranného postavení, které vykrylo následný útok, který následoval. Avšak jeho ruce už nebyly dost silné, takže je po několika ranách nedokázal udržet před sebou jako kryt. Přestaly ho poslouchat a ruce se podlomili. Čekal to, protože to byla jen otázka času, kdy jeho ruce rezignují. Tak byl opět nechráněn, takže schytal další silný úder, tentokrát do ramene, který ho převážil a on opět skončil na zemi.
Zrychleně dýchajíc mohl jen pozorovat, jak se blíží další útok na něj. Mohl jen čekat na ránu, která ho jistojistě zasáhne, ať chce nebo ne. Ránu, která všechno možná rozhodne a ukončí. Sice se těšil na konec zápasu, ale nepředstavoval si ho takto.
Pozorující obecenstvo se naklánělo s letem kopu, který letěl na chlapce, který bezmocně ležel na zemi. Nezvedal se, ani se o to ten chlapec nepokoušel. Čekali proto na vyvrcholení zápasu, který je fascinoval a činil jim tak jedinou zábavu, která v Azkabanu byla.
Stalo se však něco, co následující útok ukončilo, a Harry byl zachráněn. I když nebyl si jistý, zda by nebylo lepší, kdyby pokračoval souboj, než to co následovalo. Místnost se ochladila a to značilo jediné – mozkomorové zavítali do jejich sekce věznice. Během mžiku se většina vězňů dala na útěk, aby se schovala, přesto tu byli tací, kteří zůstali stát a vyčkávali. Bylo jich celkem dost na to, aby drželi kruh, který byl arénou pro boj.
Harry zůstal ležet. Neměl na to jim teď utéct a otřásl se pod náporem zimy, která tu teď byla a díval se okolo sebe. Jeho přátelé stáli na místě a vyčkávali, přesto Sirius vypadal nesvůj. Plně ho chápal, ani on se nechtěl setkat s mozkomory znovu, ale jak to tak vypadá, nebude mít na výběr.
Netrvalo dlouhou a objevil se první mozkomorové, byla jich ohromná skupina. Tolik jich nikdy na prohlídku nebylo. Něco bylo jiné. Šlo zřejmě o jiný záměr jejich návštěvy, když jich bylo tolik. A taky že ano, protože za nimi pak šli dozorci, kteří měli v pohotovosti hůlky a kráčeli místností, dokud se nezastavili u hloučku vězňů, kteří zde zbyli. Až na tři mozkomory se ostatní rozletěli všude možně, aby to tu prohledali a zkontrolovali.
Harry se znovu otřásl pod náporem nešťastných vzpomínek, které zatím úspěšně držel za hranicemi, kde je nechal odložené.
„Devadesát trojka, jde s námi,“oznámil jeden z dovozců bez jakéhokoli zájmu a nechal mozkomory, aby ho chytili. Harry pod jejich dotekem celý zbledl a nahlas zaúpěl. Po jejich doteku se zlé vzpomínky nadále nedržely zpátky a doslova mu poletovaly myslí. Nejhorší bylo vidět opět tu osudnou noc, kdy byli jeho rodiče zavražděni. Tuto vzpomínku viděl nejčastěji. Ostatní byly hned za ní.
V tom stavu, do kterého se dostal díky mozkomorům, přestal úplně vnímat okolí okolo sebe. Takže vůbec nevěděl, že automaticky se pod náporem zvedl ze země a nechal se vést pryč. Neviděl své přátele, jak to všechno pozorují s vyděšeným pohledem neschopni nic dělat, protože na ně mířili hůlky dozorců. Neslyšel jejich volání.
Harry vnímal jen nešťastné vzpomínky, které ho pohltily, a on se jim nedokázal bránit. Byly až moc silné.
Komentáre
Prehľad komentárov
No tak toto bolo tesne.. o chvilku neskor by dosli ti mozkomorove, a neviem neviem, ci by to Harry prezil v zdravi..
Aj ked to nie je ziadna vyhra, ked musi prezivat znova a znova ti e najhorsie spomienky vo svojom zivote - smrt rodicov atd...
No ale asi ho odvadzaju na ten proces.. som zvedava na Albusov zhrozeny pohlad, ked uvidi jeho ruky....
No dakujem za kapcu, a ze pokracujes v tomto obdivuhodnom tempe :D
A prajem skore vylezanie upalu.. :D :D :D
...
(mišule, 24. 7. 2013 19:47)to si děláš srandu to takhle utnout. No ty brďo, povedlo se ti to, jen zase hodně krátké, no myslím že Brumbál se Severusem se mají na co těšit, jsem zvědavá na jejich reakci :) jen tak dál těším se na další díl ;)
Re: ...
(sam, 24. 7. 2013 23:05)Díky, uvidím, jak to půjde. Mám fakt škaredý úpal, takže jsem ráda, že vnímám.
Re: Re: ...
(mišule, 25. 7. 2013 13:30)no tak to se divím, že vůbec odpovídáš na koment, protože úpal není nic příjemného, pořádně to vylež a pak se s novým elánem vrhni znovu na psani ;) aspoň si i odpočineš
:D
(Domeenika, 25. 7. 2013 20:19)