32. kapitola TP
Tři měsíce uběhly a Harry stále nenašel jiné místo, odkud by utekl. Musel tedy risknout tu první možnost. Stále ale váhal. Nebyl si jistý, zda se mu podaří ten pád zastavit. Prostě tomu bude muset věřit, jinak se zabije a bude konec. Nebál se smrti, ale nechal by tu některé věci nevyřešené, což nechtěl. A neměl v plánu jen tak umřít.
Den před útěkem si ještě jednou zazápasil. Moc se na ten boj těšil, protože si tak mohl ověřit svoji magii i sílu, kterou si zatím vybudoval, aby si ověřil, zda ten útěk zvládne. Neměl lehké soupeře, ale díky tréninku je hravě porazil a stal se tak opět vítězem. Dokázal porazit tři vězně najednou. Neuvěřitelné. Všichni jásali, pokud nepočítal Belatrix Lestrangeovou, které zuřila, ale to u ní nebylo nic nového.
Večer pak poseděl s přáteli a v klidu se s nimi bavil, jak už bylo zvykem od úmrtí Siriuse, jen se tentokrát zdržel. Chtěl s nimi chvilku pobýt, když se už možná nikdy neuvidí. Přátelé to ani nezaregistrovali a jen si tu dobu užívali. Tak jako on sám.
Harry se poté šel rozloučit se svými oblíbenými místy, které zde za tu celou dobu našel, než se vydal do nejvyššího podlaží, odkud mohl utéct.
Byla ještě tma, když se k tomu otvoru dostal. Trochu se zdržel, protože všude byly hlídky a musel si počínat nanejvýš opatrně a tiše. Nyní však už nebyl čas se vrátit zpátky. Prolezl tedy ven, kde foukal silný studený vítr, který ho málem shodil. Dokázal se, ale chytil jedné mezery, takže se pořádně zachytil a držel se. Opravdu příhodný to den na útěk, nemohl si vybrat lepší. Teď nebo nikdy – dodal si odvahu a pomalu se šplhal dolů. Šlo to těžce a pomalu, protože vítr byl moc silný a nerovná zeď klouzala, jak byla mokrá. I tak se Harry statečně držel, dokud praskliny a průrvy neskončily a on tak neměl kam postoupit dál. Držel se tak několik minut jako klíště, než se konečně odrazil a letěl volným pádem dolů. Gravitace zde fungovala úplně stejně jako jinde a on ji mohl v plné síle pocítit na sobě. Řítil se nemilosrdně dolů a rozbahněná zem se blížila. Byl nejvyšší čas konat.
Svolal tedy všechny své síly a nastřádal magii, kterou hrnul před sebe, aby zpomalil svůj smrtící pád. Trhlo to s ním, ale nepolevoval. Protitah se ještě zvýšil a Harry odolával velikému tlaku, který na něj působil, jak zdola tak shora. Křičel námahou a bolestí. Bylo to velmi namáhavé a náročné, ale držel se. A i když jeho magie pád výrazně zpomalila, stále padal příliš rychle, aby to bylo měkké a bezpečné přistání v rámci možnosti na přežití. Proto se na poslední chvíli rozhodl odklonit svůj pád, takže místo do bahnité země se teď řítil do rozbouřeného oceánu. Neměl vůbec čas přemýšlet o tom, zda to byl dobrý nápad, na to padal opravdu rychle, aby měl možnost opět zněmit kurz pádu.
Byl mokrý ještě dřív, než tvrdě dopadl do hladiny oceánu, kde ho hned pohltily vysoké vlny a stáhly ho hluboko pod hladinu. Následně bojoval několik nekonečných minut, než se opět dostal nad hladinu, kde se sotva stihl nadýchat vzduchu, než ho vlny stáhly znovu pod vodu. Takto se Harry neustále pohyboval. Nakonec se vyčerpal tak, že už neměl sílu bojovat a nechal své tělo, aby si dělalo, co chtělo. Nakonec ztratil vědomí. Měl dojem, že boj o svůj život prohrál a všechny tak zklame – to mu prolétlo myslí těsně předtím, než zavřel oči a nechal osud, ať si s ním dělá, co chce.
Svůj pokus o útěk považoval za nezdařený.
ͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽ
Tou dobou, kdy byl bezvládný Harry unášen rozbouřeným oceánem, se v Bradavicích procházel ředitel školy Albus Brumbál, který nemohl spát. Něco v něm mu to nedovolilo. Cítil, že se něco stalo, jen netušil co, což ho právě zneklidňovalo. Když se tak dostal až na Astronomickou věž, zastavil se a pohlédl na neklidnou scenérii před sebou.
„Merline, co se to jen děje,“zašeptal a sledoval blesky, které křižovaly temnou oblohu. I příroda řádila. Něco se muselo stát, to bylo jisté. A muselo jít o něco vážného.
Albus setrval na věži ještě několik minut, dokud ho počasí nedonutilo se vrátit do klidného bezpečného hradu a vrátit se do vyhřáté ředitelny, kde se mohl ohřát. Nakonec si dal horký čaj, ale i tak ten večer neusnul.
Komentáre
Prehľad komentárov
huh ... *překvapený výraz* teda.. to jsem nečekala, takže to dopadne, tak, že ho budou všichni považovat za mrtvého a pak se objeví jako přízrak? no jo .. kdyby se objevil jako harry, tak by ho strčily hned do azkabanu... :D normálně dnes jsem udělala dort! mamka má totiž narozky... teď aby ještě dobře chutnal a držel... protože ho mám furt ve formě ( je nepečenej, máme blbej troubu)
Re: Re: ..
(Sanny, 16. 8. 2013 9:54)jo podařila! mamka byla úplně v šoku, že JÁ jsem upekla dort.. (a je dobrej :D) :D a víš co jsem měla na oslavě mých narozek za dort já? Normálně periodickou tabulku prvků :D
Re: Re: Re: ..
(sam, 16. 8. 2013 10:08)
Tak to muselo být super.
:-)
Já jsem jednou za dort měla Harryho Pottera :-)
ne to neberu
(kuma, 15. 8. 2013 20:25)Takhhle kratky dil neberu zacetl sem se a najednou konec to ne konecne se povidka od minuleho nebo predminuleho dilu zacala rozjizdet a ted takovy kousicek zaco nas ctenare trestas :D ale inak dobry sem zvedav jak to bude dal
Re: ne to neberu
(sam, 15. 8. 2013 22:50)
vím, ale jak už jsem napsala, ne vždy se poštěstí napst toho více
přesto následující díl bude rozhodně delší
...
(mišule, 15. 8. 2013 20:18)A tak se stal z Harryho temný přízrak :D tedy snad. jinak strašně moc krátký díl, chápu chceš nás nechat napnuté, ale i tak už jsi zvětšovala délku a zrazu takové nic zase, no nevadí, uvidíme co přinese další díl ;)
Re: ...
(sam, 15. 8. 2013 20:19)
no jo no
:-)
ne každý den se podaří napsat kapitolku přes 1000 slov a výš
..
(Sanny, 15. 8. 2013 16:50)