36. kapitola TP
Pátrání po Harrym trvalo už nějaký ten den a stále nic. Vlastně jen Severus se s jistotou blížil po Harryho stopě, kterou zanechal jeho magický podpis.
Divil se, jak za takovou chvilku se Harry mohl dostat tak daleko, ale mohl to tušit. Harry byl vždy plný překvapení. Avšak už několik hodin se blížil k velkému ohnisku magie. Děsilo ho to, protože to neznačilo nic dobrého. Pospíšil si tedy.
Když dorazil na místo, odkud se ta magie ozývala, poznal známky po boji. To se mu nelíbilo. Pořádně si to místo prohlédl a přemýšlel, co se zde asi událo. Mohlo to totiž znamenat cokoli. Buď Harryho našli bystrozoři, ale to by zjistil, neboť by mu to Albus dal vědět, nebo šlo o zvěř, která zde žije, což byla asi ta největší pravděpodobnost či to byl někdo jiný a to byl problém. A co hůř nikde už Harryho magii necítil, kromě tohoto místa, kde byla pomalu hmatatelná. Neměl jak pokračovat, protože se nemohl ničeho chytit.
Přemístil se tedy zpět do Bradavic, kde si potřeboval promluvit s ředitelem. V lese stejně nic nezmůže. Ne, když není kde hledat ani koho.
ͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽ
Ležel v posteli v opravdové posteli. Popravdě byl mírně dezorientován, kde se to nachází, ale lovec, který ho našel a nabídl mu možnost studovat na univerzitě pro lovce, byl v pokoji a vše mu vysvětlil. Momentálně se nachází na ošetřovně, která je v jižní části univerzity a ta se zase nachází v hlubokých kouzelných lesích někde v Irsku. Docela ho to překvapilo, protože si myslel, že nesplnil úkol, který mu ten lovec zadal, neboť odpadl.
„Ale ten úkol jsem nesplnil,“namítl Harry, když se uklidnil a seděl na posteli.
„Splnil si ho a s předstihem.“opravil ho lovec, který se usmál. „Kdyby totiž ne, nebyl bys tady. Teď si poležíš ještě dva dny. Bude tu o tebe dobře postaráno, takže si nedělej žádné starosti a odpočívej. Zasloužíš si to. Potom půjdeš k hlavnímu veliteli lovců a ten ti všechno vysvětlí a zasvětí tě do tvého výcviku zde. A hned poté ho taky začneš, takže se jen tak nezastavíš. To mi můžeš věřit.“
„Rozumím,“pověděl Harry. „Děkuji, že jste tu zůstal. Určitě jste nemusel.“
„Byl to můj úkol.“pokrčil rameny a vstal. „Teď už ale půjdu. Čeká na mě další práce, která nepočká. Rád jsem tě poznal a s určitostí můžu říct, že se nevidíme naposledy. Zatím se do té doby nashledanou.“ Tímto se rozloučil a zmizel Harrymu před očima stejně jako v tom lese. Zakroutil nad tím hlavou a znovu si lehl. Odpočinek se mu šikl.
Dva dny utekly rychle a dobrá zpráva byla, že magie se obnovovala rychleji než kdykoli předtím, takže brzy bude opět v plné síle.
Následně kolem osmé hodiny ráno byl odveden spletitými širokými chodbami k veliteli lovců, který na něj už čekal ve své veliké pracovně v třetím patře. Místnost byla plná knih a věcmi, které ještě nikdy neviděl. Nechyběly tu také obrazy, na kterých se nacházeli nejslavnější lovci, avšak na rozdíl od všech kouzelnických obrazů tyto se nehýbaly. Byly jen malbou, ale i tak vypadali živě a opravdově, dokonce reálněji než pohyblivé obrazy.
„Vítej, Harry Pottere,“uvítal ho lovec, který seděl za stolem. Byl to mladý muž s pevnou maskou na tváři, ze které nedokázal nic vyčíst a na které měl několik nehezkých jizev, dokonce mu chybělo jedno ucho. „Mé jméno je Christopher Suliven Brooks. Jsem velitelem všech lovců. Je nás málo, ale to jen proto, že ne každý se lovcem může stát, takže během výcviku pomalu vypadávají a stávají se s nich většinou bystrozoři a nebo to co si sami vyberou. Avšak ti co se na lovce hodí a projdou vším, co je na ně nachystáno, dostanou jednoho lovce, který se jich ujme a projde s nimi zbytek výcviku a naučí je všemu, co je potřeba, bohužel s tímto je spojené i to, že ne každý se dožije požehnaného věku, jak už to u kouzelníků bývá možné. Každý lovec žije prací a to až do posledního dechu. Práce lovce není jednoduchá a u většiny případů bojuje o holý život pokaždé, když plní svoji práci. To se ale všechno dozvíš později. Než však přejdu k tomu podstatnému, proč si teď tady, naposledy se tě ptám. Opravdu se chceš stát lovce? Protože jakmile s výcvikem začneš, nebude cesty zpět. Jsi tedy připraven se jím stát?“
Propaloval mě pohledem až jsem měl pocit, že mi vidí do hlavy, ale nevadilo mi to. Neměl jsem co skrývat. „Chci se stát lovcem.“
„Výborně.“usmál se lovec a padla tak jeho tvrdá maska, kterou měl po celou dobu nasazenou. „Všechny lovce oslovuj jménem a tykej jim, pokud to nebude lovec, který tě vyučuje a neprovádí tě výcvikem. Ty pak oslovuj s patřičnou úctou. Kvůli tomu, že je nás tak málo budeš podléhat dvouměsíčnímu vyučování tady na univerzitě. Pak podle toho jak ti to půjde, se rozhodnu, co s tebou bude dál. Proto se snaž, jak nejvíc můžeš.“
„Pokusím se vás nezklamat, pane.“slíbil Harry a už se těšil na to, co ho čeká.
ͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽ
„Měl jsi pravdu, Anthony.“pronesl do prázdné místnosti Christopher - velitel lovců, když se za Harrym zavřely dveře. „Je v něm silná magie a dobrá duše.“
„Doufám tedy, že ho dostanu do učení.“prohlásil oslovený a vyšel ze stínu, kde byl po celou tu dobu skryt před Harryho zrakem.
„Pokud si povede dobře, tak ano. Neviděl bych v tom problém. Jsi jeden z nejlepších lovců, Anthony. Komu jinému bych ho tedy měl svěřit, když o něj máš zájem.“souhlasil Christopher a podíval se na rozesmátou tvář svého kolegy. „Jinak vyřešil si to s tím Harryho útěkem? Nepotřebujeme mít poprask už tak máme svých problémů dost.“
„Měli by si myslet, že ho dostalo zvíře z toho lesa, pokud tam nepošlou někoho zkušeného na vycítění magie. Přesto tento problém zanikne, jakmile Popletal uspořádá soud, kterým i přes ten útěk bude muset Harryho zprostit obvinění. To způsobí poprask a Popletal skončí.“
„Takže proběhne výběr nového ministra.“zamyslel se Christopher a promnul si prsty. „Snad bude zvolen tentokrát někdo normální, který by udělal na ministerstvu pořádek.“
ͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽͽ
Ještě ten den začal s učením. Nejdříve musel přečíst mnoho knih, což mu zabralo necelé dva týdny, než se tím vším přelouskal a pak další tři týdny se učil jazyky spolu s tím, že je spolu s ostatními brali ven, kde si trénovali fyzickou kondici, aby pak mohli přejít na boje, které ho taktéž bavily. Přece jenom v Azkabanu si zabojoval dost. Přesto nic nebylo jednoduché, ale nevadilo mu to, protože díky tomu pevnému režimu neměl čas myslet na Hermionu, Siriuse, čas strávený v Azkabanu a vlastně na celý kouzelnický svět. Bylo jen tohle – výcvik a lovci. Nic víc. Bohatě to stačilo.
Dále našel zalíbení v jazycích a těšilo ho, že se je zvládá učit tak rychle, takže si přibral i další, přičemž se na něj ostatní udiveně koukali. Vyučující lovci z něj měli radost, aby taky ne. Harry byl student, jakého ještě neměli, takže mezi všemi kolovala jen chvála o něm, přestože navenek se tvářili jinak. A tak se brzy stalo, že lovci, kteří zrovna měli volnou chvilku, pozorně Harryho sledovali, jak studuje a plní různě těžké úkoly a práce. Však brzy budou mít možnost ho sami vyučovat, pokud je velitel k tomuto úkolu vybere.
Komentáre
Prehľad komentárov
Super ze to Harrymu tak ide..
Das tam aj nejaku akciu??
Som zvedava kto ho bude ucit a ci mu to pojde tak dobre ako doteraz..
....
(mišule, 23. 8. 2013 14:40)No pokračuje to zajímavě, trochu mě zmátlo to s tím soudem, ale tak nevadí a jo už jsem si vzpomněla co jsi mi připomněla tím lovcem je to povídka od ssetha temný lovec :D jinak jen tak dál a mnoho inspirací do budoucna :)
...
(Sanny, 23. 8. 2013 11:41)
hmmm jen dva měsíce? je to trochu málo ... na naučení potřebných věcí se mi to zdá opravdu málo, když už tak bych dala půl roku, ale je to tvá povídka, nebudu ti do toho kecat
čekala jsem, že představíš některé z učitelů nebo žáků, ale chtěla ses rychle dostat dopřetu, takže to tak nevadí, ale jen doufám, že nám z Harryho neuděláš supermana, který všechno umí a všechni zvládne...
.,.,.,
(Kuma, 23. 8. 2013 11:12)Dobrej dil tesim se az harry se stan lovcem a bude plnit ukoly a tez na soud a kdo pak nastoupi misto popletala jen tak dal
:-)
(Domeenika, 24. 8. 2013 22:37)